Ceny města Mělníka 2007

Ceny byly schváleny v Zastupitelstvu města Mělníka dne 9.10.2007 a předány v Masarykově kulturním domě v Mělníku v neděli 25.listopadu 2007.

Zlatý řád města Mělníka byl udělen

Františku Průchovi (6.12.1892 – 20.8.1918) in memoriam
Legionář, původem z Mlazic. Jako dragoun Rakousko-uherské armády byl nasazen na ruskou frontu. Zde padl do zajetí a vzápětí vstupuje do tvořících se československých legii. Jako výtečný a odvážný voják je zařazen jako rozvědčík 4. pluku Prokopa Holého. Dne 20.srpna 1918 poblíž Samary je při bojovém střetnutí zraněn a zajat rudými. Následně vyslýchán a ve snaze prolomit jeho mlčení mučen a posléze ubodán.
Jako připomínka na statečného vojáka a vlastence byla v Mlazicích na rodném domě umístěna pamětní plaketa a ulice, ve které žil byla po tomto mělnickém občanu pojmenována.
V době, kdy legie a legionáři měli být natrvalo zapomenuti, je odstraněna plaketa a ulice se jmenuje Labská.
František Průcha symbolizuje hrdinný boj legionářů za vznik svobodného státu. Stal se též jednou z prvních obětí nastupující bolševické moci v Rusku.

Augustinu Rebcovi (30.7.1905 – 24.10.1942) in memoriam
Náčelník tělocvičné jednoty Sokol na Mělníce, všestranný sportovec a cvičitel, který pro sokolskou myšlenku žil a dýchal. Po rozpuštění Sokola v roce 1941 se snažil udržovat pospolitost jednoty schůzkami nejvěrnějších členů.
V roce 1941 se napojil společně s dalšími členy Sokola prostřednictvím bratra Václav Nováka na odbojovou skupinu „Jindra“. Ta podporovala a spolupracovala s parašutisty, kteří připravovali atentát na říšského protektora Heydricha.
Po atentátu 27.5.1942 a odhalení parašutistů byl v období následné represe spolu s dalšími mělnickými občany a členy Sokola zatčen v červenci 1942. Stanný soud v Praze odsoudil rozsudkem z 29.9.1942 za podporu útočníků k trestu smrti 252 osob, z toho 8 členů mělnického Sokola.
Poprava byla vykonána v koncentračním táboře v Mauthausenu 24.10.1942. Tehdy zde zahynuli Augustin Rebec, Božena Rebcová, Ferdinand Černický, Miloslav Černický, Marie Černická, Václav Mareček, Marie Marečková a Libuše Marečková.
Augustin Rebec je oceňován jako symbolický představitel všech mělnických obětí heydrichiády. Oceňujeme tímto hrdinství a obětavost členů T.J.Sokol na Mělníce v boji za obnovu svobody Československé republiky.

Josefu Hořejšímu (5.12.1910 - 7.1.1950) in memoriam
Podnikatel, oběť komunistického teroru. Narozen v Chlumíně, od roku 1931 občan Mělníka. Začínal jako mistr v továrně Liberta. V roce 1940 zřizuje dílnu na výrobu a opravy kočárků. V roce 1942 zatčen Gestapem, 14 měsíců vězněn na Pankráci. Po propuštění rozšiřuje výrobu, staví dílny a v roce 1945 zaměstnává již 50 lidí. Poválečná konjuktura vede k rozšiřování výroby a tím i k nárůstu zaměstnanců. V osudovém roce 1948 má již téměř 200 zaměstnanců a je jako první podnikatel ve městě znárodněn. Nakrátko zatčen, po propuštění v únoru 1949 před dalším zatčením emigruje. Bohužel v emigraci dělá osudové rozhodnutí a vrací se zpět do vlasti, tentokrát do Loun. Zde se zapojuje do šíření protikomunistických letáků. Opět zatčen 15.srpna 1949 a obviněn z velezrady. Vězněn v Litoměřicích, v Ústí nad Labem, na Pankráci, na Borech. Dne 24.10.1950 odsouzen s dalšími spolupracovníky k trestu smrti. Trest smrti jako politická vražda vykonán 7.1.1950.
Plné a konečné rehabilitace se dočkali všichni odsouzení v procesu z 24.10.1950 rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 26.4.1993 (č.6R6 42/93).
Josef Hořejší symbolizuje všechny účastníky 3. odboje, kteří usilovali o návrat země na cestu svobody, samostatnosti a demokracie.