Ceny města Mělníka 2010.

Bořík Procházka (nar. 29.11.1930 v Praze)
Divadelní a filmový herec. Otec byl vynikajícím zpěvákem, studoval u slavného pěvce Národního divadla Bohumila Benoniho, zemřel v nacistickém vězení na Pankráci. Bratr Zdenněk Procházka byl rovněž hercem (jeho syn působí v Divadle ABC). Bratr PhDr. Vladimír Pocházka, CSc, doktor estetiky a divadelní vědec (jeho syn je ředitelem Činoherního klubu.
Dcera Marika je také herečka, která působí v několika pražských divadlech (Činoherní klub, Na  Jezerce, Rokoko).
Bořík Procházka prožil mnoho let na Mělníce, vychodil zde obecnou a měšťanskou školu, od mládí sportoval, byl vynikající fotbalista, tenista, zakladatel basketbalového klubu. Na Mělníce začal hrát ochotnické divadlo. Po maturitě na učitelském ústavu absolvování DAMU v Praze u prof. Radovana Lukavského a Otomara Krejči. Působil v divadlech v Mladé Boleslavi, Liberci a Olomouci a od roku 1966 na pražských scénách. V Divadle Za branou, pod režijním vedením Otomara Krejči, vytvořil řadu postav v dramatizacích ruského spisovatele A.P.Čechova. V divadle Na zábradlí působil 17 let za režijního vedení Evalda Schorma.  Za roli Sira ve hře „Gardobiér“ byl oceněn cenou Svazu dramatických umělců. Účinkoval v filmu Jiřího Menzla „Slavnost sněženek“ a v dalších filmech „Kamenný most“ (T.Vorel), „T.M.A.“ (J.Herz). V současné době hraje ve filmu „Lidice“, (podle scénáře Zdenka Mahlera), roli lidického faráře. Premiéra tohoto filmu se uskuteční v červnu r. 2011, v den výročí lidické tragedie.
Bořík Procházka v letošním roce oslaví své 80. narozeniny. V době důchodu hostuje jako herec v Plzni, v Praze i na dalších místech. Často se vrací na Mělník, kde stále aktivně spolupracuje s mělnickými ochotníky, se skupinou HDP (Hudba-divadlo-poezie) při MOOS a podílí se i na dalších kulturních akcích města.

Josef Jelen (1848 –  26.1.1904)
Josef Jelen patřil bezesporu k významným osobnostem Mělnicka nejen tím, že vybudoval významný tiskařský podnik, ale proto, že se aktivně účastnil veřejného života.
Byl váženým členem Sokola – třicet let zastával funkci náčelníka a ve spolupráci s Viktorem Vávrou připravil vše pro výstavbu nové tělocvičny – Tyršova domu (1904). S ochotníky si rád zahrál divadlo a pro svou pracovitost, houževnatost a poctivost byl vzorem pro tehdejší české podnikatele. Jeho život však předčasně ukončila v 55 letech smrt. Podnik potom převzal jeho syn Jiří Jelen a vedl jej do své smrti v roce 1929. JUDr. Jiří Jelen ml. pak převzal vedení tiskárny, která pod jeho působením zaznamenala velký rozvoj. Tiskárna rodiny Jelenovy se nesmazatelně zapsala do kulturních dějin města Mělníka. Vznik tiskárny je datován rokem 1871, v roce 1898 byl postaven  rohový dům v ul. Legionářů, v roce 1904 pak došlo ke stavbě většího objektu tiskárny v ul. U Tanku. 

PhDr. Otakar John ( 28.1.1890 Soběslav – 26.10.1967 Mělník)
Začal působit na Mělníku v roce 1913 jako profesor zoologie a botaniky na reálném gymnáziu. Mělník se mu stal druhým domovem . Štíhlý, elegantní profesor dal plně všechny své schopnosti a síly k dispozici městu. Studenty byl oblíben a respektován a jeho osvětové přednášky patřily k hojně navštěvovaným, neboť dovedl poutavě zpracovat i látku obtížně pochopitelnou. Hlavním jeho koníčkem však bylo bezesporu veslování, přesněji trenérství. 23 let působil jako kapitán Klubu veslařů mělnických 1881, jehož členové v té době dosáhli největších úspěchů  na domácích i zahraničních soutěžích Veslování je také název encyklopedie, kterou vydal v roce 1954 a jejíž názvosloví se užívá dodnes. Byl rovněž výborným muzikantem, hrál na tympány, basu a dirigoval. Jeho dalším zájmem byla ochrana přírody (podporoval myšlenku na zřízení přírodní rezervace v oblasti Kokořínska).

PhDr. Viktor Nejdl (23.12.1870 Praha – 20.6.1934 Mělník)
byl významnou osobností nejen mělnického gymnázia, ale jeho význam přesahoval hranice školy i města. Byl tím, který stál u zrodu školy a vedl ji až do svého odchodu do důchodu v roce 1934. Přivedl na Mělník řadu svých kolegů z reálného gymnázia v Křemencově ulici v Praze (V.Opatrný, J. Stáhlík), byl autorem učebnice Přírodopis živočišstva pro nižší třídy středních škol. Musel zastat roli nejen pedagoga, ale i zdatného manažera a citlivého vychovatele. Ze zápisů v kronice školy, kterou neúnavně vedl po celou dobu svého působení, vyplývá, že byl velmi pečlivý, zodpovědný a přísný, ale na druhou stranu si uvědomoval, že škola není jen místem předávání informací, ale i institucí, která má vychovávat a působit co nejlépe na mladou generaci. Jeho život stál a padal se školou.

Jaroslav Moc (5.6. 1913 Dolní Beřkovice - 25.4.1997 Praha)
Vystudoval v Roudnici nad Labem Vojenskou hudební školu. Během Druhé světové války působil v Třebíči. Vychoval 4 syny. Na Mělník se přistěhoval v roce 1947. Začal vyučovat hru na housle v Lidové škole umění a později se zde stal ředitelem a tuto funkci vykonával až do odchodu do důchodu.
Spolupracoval se známým mělnickým hudebníkem  (pianista a skladatel) Karlem Lípou (strýc Jaroslava Krombholce). V roce 1947 nastudovali s mělnickými ochotníky Fidlovačku, později Blodkovu operu V studni, tato představení měla u veřejnosti obrovský úspěch. Stál u zrodu folklorního souboru Jarošovci, s nímž hostovali v řadě evropských zemí. Později spolupracoval s panem  Stanislavem Robem na úspěšných kabaretech. Hudba ho provázela celý život  a věnoval se jí nejen jako hudebník, ale také jako pedagog, který lásku k hudbě předal několika generacím svých žáků.