Územní plány obcí

Možnosti úpravy územně plánovací dokumentace (ÚPD) na územní plán, vztah těchto úprav ke změně ÚPD

Metodické doporučení odboru územního plánování MMR - soubor typu PDF / velikost 298 kB 

Obecné informace k územním plánům

I. Stavební zákon  1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nový stavební zákon doplňují dva další zákony: zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),  zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon – SZ) podrobněji upravuje 7 prováděcích vyhlášek:  vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech,  vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,  vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,  vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,  vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb., (bude v nejbližší době nahrazena novou vyhláškou),  vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření,  vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Stavební zákon zavádí řadu nových pojmů definovaných v § 2 a 3. Stavební zákon má úzkou vazbu na zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (SŘ), jehož ustanovení se použijí, nestanoví-li stavební zákon jinak.

 II. Územní plánování Územní plánování je trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů, zaměřená na naplňování cílů a úkolů územního plánování, za použití jeho základních nástrojů, kterými jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhod-nutí. Uvedené nástroje územního plánování mají rozdílnou míru právní závaznosti, proceduru i způsob spoluúčasti správních orgánů a občanů na jejich vytváření. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udrži-telný rozvoj území, tj. pro soulad podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnosti obyvatel v území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. S ohledem na ochranu krajiny dbá mimo jiné na hospodárné využívání zastavěného území. Územní plánování usiluje o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů. Úkolem územního plánování je zjišťovat a posuzovat stav území, stanovovat koncepci jeho rozvoje, prověřovat a posu-zovat potřebu změn v území, stanovit požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, stanovit podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, usilovat o zmírnění nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, prověřovat hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů.

Nástroje územního plánování  územně plánovací podklady – ÚPP: - územně analytické podklady – ÚAP § 26 až 29 SZ - územní studie – ÚS § 30 SZ  politika územního rozvoje – PÚR § 31 až 35 SZ  územně plánovací dokumentace - ÚPD: - zásady územního rozvoje – ZÚR § 36 až 42 SZ - územní plán – ÚP § 43 až 57 SZ - regulační plán – RP § 61 až 75 SZ  vymezení zastavěného území § 58 až 60 SZ  územní rozhodnutí § 76 až 95 SZ  územní souhlas § 96 SZ  územní opatření § 97 až 100 SZ

III. Postavení obcí v územním plánování § 2, 5, 6, 9, 24 SZ Nový stavební zákon upravuje mimo jiné soustavu orgánů územního plánování. Působnost ve věcech územního pláno-vání vykonávají orgány obcí a krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj a ve zvláštních případech Ministerstvo obrany. Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje. V samostatné působnosti uplatňuje rada obce námitky k ZÚR a připomínky k ÚP sousedních obcí. Orgány obce zajišťují rozvoj území obce a ochranu jeho hodnot. Pouze rozhodová-ní v záležitostech nadmístního významu přísluší orgánům kraje. V takovém případě však musí orgány kraje postupovat v součinnosti s orgány dotčených obcí. Ministerstvo zasahuje do působnosti orgánů krajů a obcí jen v záležitostech týkají-cích se rozvoje území státu, ale i tehdy postupuje v součinnosti s orgány příslušných obcí a krajů. Orgány obcí, které vykonávají působnost ve věcech územního plánování v přenesené působnosti, jsou:  obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP), tj. úřad územního plánování (ÚÚP), jako pořizovatel zejména po-řizuje ÚPP, ÚP, RP a vymezení zastavěného území, obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadav-ků pro výkon územně plánovací činnosti dle § 24 SZ, ja-ko pořizovatel pořizuje ÚS, ÚP, RP a vymezení zastavě-ného území,  ostatní obecní úřady,  stavební úřad, který vydává územní rozhodnutí, územní souhlas a územní opatření. Orgány obcí, které vykonávají působnost ve věcech územního plánování v samostatné působnosti je zastupi-telstvo obce. Rada obce vykonává většinu svých činností v přenesené působnosti, s výjimkou uplatňování námitek k ZÚR a připomínek k ÚP sousedních obcí, které uplatňuje v samostatné působnosti. Pořizovatelem je příslušný obecní úřad, krajský úřad, Minis-terstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje. Termín „příslušný obecní úřad“ znamená jednak úřad územního plánování a jednak obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků podle ustanovení § 24 SZ. Činnosti pořizovatele může vykonávat pouze úředník nebo fyzická osoba splňující tři kvalifikační požadavky – musí mít osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnosti v územním plánování, příslušné vysokoškolské vzdě-lání a tři roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě. Poslední dvě podmínky splňuje vždy autori-zovaný architekt, pokud však chce nejen zpracovávat, ale i pořizovat ÚPD, musí složit zkoušku a získat uvedené osvědčení. Zvláštní orgán obce s rozšířenou působností je rada obcí pro udržitelný rozvoj území. Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působ-ností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále jen "Rada obcí"). Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její Jednací řád. Členem Rady obcí vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje. Rada obcí projednává územně analytické podklady a vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území pro správní obvod obce s rozšířenou působností.

IV. Územní plán Význam územního plánu Územní plán (ÚP) je z hlediska obce nejdůležitějším nástro-jem územního plánování. Vymezuje zastavěné území, za-stavitelné plochy, plochy přestavby, plochy pro veřejně prospěšné stavby, plochy pro veřejně prospěšná opatře-ní, plochy pro územní rezervy a stanovuje podmínky využití těchto ploch. Územní plán v podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Bez pořízení územního plánu nelze v obci vymezit zastavitel-né plochy, tj. plochy pro novou výstavbu. ÚP se vydává pro celé území obce formou opatření obecné povahy podle SŘ a je závazný pro rozhodování v území. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů nesmí být v rozporu s územním plánem. Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření.